12.9.2020 Beskydský dogmaraton a 3. místo Bastetky!


Pomóc!
Tak tady názorně vidíte, jak se nedají odhadnout při výběru štěněte noví majitelé!
Já dvěma svým “dětem” Bastetce a Delince našla novou paničku, tak nádherného šílence! 😍
Neskutečný démon je Jaruška a pokud napíše knížku, budu první čtenář! 🤗
Obr gratulace!
   
V sobotu 12.9.2020 jsme se s mojí Bastetkou ( Bastet Černý kondor ) zúčastnily Beskydského dogmaratonu, kde nás čekalo 42km s 1960m převýšením ….
Hned ráno těsně před startem s hrůzou zjišťuji, že se jedná o orientační běh – závod!!! No tak to jsem v pr…..no víte kde? Já a orientace v lese podle mapy, itineráře a turistických značek??? tak to mě už nikdy nikdo neuvidí …….. Startuji hned ráno v 7 hodin a na startu si vyhlédnu muže s krásným bílým velkým psem, ,,Marek ,, ,,ahoj, hele můžu běžet s tebou když se tě udržím? Já totiž vůbec podle mapy a značek neumím ,, Marek souhlasí, sláva 🙂 Vybíháme….. 1.km se Marka hrdinsky držím, na prvním prudkém stoupání v lese mi Marek i s velkým bílým psem nenávratně mizí v lese ….. OK další 3 muži se mnou funí do toho krpálu…. ,,Ahoj, já jsem Jarka, můžu běžet s tebou? ahoj, Standa, jasan …. rychlou chůzí stoupáme do toho krpálu v lese, jenže Standa mi krapet přestává stíhat …. 🙁 chjo 🙁 dobíhám muže s krásným appenzellským salašnickým psem….. LUKÁŠ 🙂 a jeho pejsek Bald. Baldovi se líbí moje fenka Bastetka a mě se líbí Lukáš, protože on je totiž zdejší a tak nějak se vyzná tak se snad neztratíme, jo a máme stejné tempo….. 🙂 HURÁ…. Několik km běžíme společně, při běhu z kopce si dokonce povídáme, Lukáš je sympaťák…. dělím se s ním o Magnesium 🙂 po několika km dobíháme k nějaké chatě ( fakt nevím jak se jmenuje, vždyť říkám, že bych se ztratila ), koumáme společně kudy dál, samozřejmě spoléhám na Lukáše 🙂 při tom občerstvuji naše pejsky Pemicanem ( energická tyčinka pro psy ), běžíme dál a Lukáš najednou ,, hele na mě je to moc rychlé tempo ,, chjo, sbohem Lukáši, já musím frčet ……..
Běžím sama a zoufám si že na dalším rozcestí jsem v …..no víte kde???!!!!! Nějaký děda odpočívá na rozcestníku a radí mi kudy dál …. 🙂 ovšem na dalšímrozcestníku SAMOZŘEJMĚ odbočuji špatně a tak stojím někde, nevím kde a nějací šikovní turisti mě posílají asi 3/4km zpět, ale správným směrem….. OK běžím , snad tam kam mám a za sebou vidím běžet slečnu s Malinois….. v kopci mě předbíhá ….. musím se jí držet co mi síly stačí, ona snad ví kudy ????? Bára je rychlá, a její fenka šikovný tahoun, z kopečka to naperou, ale já se nevzdávám a pelášim za nima, Bastetka pochopila situaci a vleče mě za sebou aby nám Bára s její fenkou neutekly ….. no nic, vzaly mě na milost a běžíme společně, já samozřejmě vzadu …. Stoupání na kozí vrch je zabijárna, po chvíli Bára skučí že jí hoří nohy, ok jdu vpřed a rychlou chůzí funím po vrstevnicích do toho šíleného krpálu ( jenže ony ty krpály v Beskydech jsou šílené snad všechny !!!!) a Bára funí za mnou, otáčím se a vidím že její fenka šiulka jí za námi celkem popotahuje …… pomyslím si, můra,nechá se za námi táhnout do kopce a pak nám jistě frnkne…… ale jsem ráda, že nyní tempo určuji já, alespoň chvilka psychického klidu, že mi nikdo neutíká, a tak statečně funím do kopce v předu a moje Bastetka statečně se mnou 🙂 . Jsme na kopci a společně běžíme dál, Bára je super, zatím nám neutekla 🙂 bere mě šílená křeč do levého lýtka …. šmarja, teď ne!!! vždyť nám utečou a já se ztratím…. běžím přes bolest, a po cca 500m bolest povoluje, paráda 🙂 Bára určuje tempo, držím se jí zuby nehty…. ta holka je o 20 let mladší …. nevzdávám se! Zhruba cca 6km do cíle, pelášíme z mírného kopce po štěrkové cestě, Bára samozřejmě přede mnou, míjíme slečnu s velkým rezavým psem , líbí se mu Bastetka a tak nám náhlezkříží cestu milovník jeden….. v plné rychlosti padám přes rezavého pdsa a zem, nevím co mě bolí víc, jestli koleno, ruka, loket, brada….. každopádně ( promiňte) píčuji na celý svět a běžím za Bárou…. Bára se otáčí a volá ,, seš celá? ,, ,,nemůžu dýchat, leknutím a rozčíením z pádu svřelo hrdlo jako astmatikovi a za běhu brečím bolestí a lapám po dechu,, snažím se zklidniz dýchání a neztratit Báru….cca po 500m se celkem daří ….. už zase běžíme společně….. poslední zhruba 2km krpál směrem dolů už pelášíme o 106 a kupodivu nechávám Báru za sebou – její snaživá fenka táhne tolik, že Bára musí z kopce zpomalit ……. přibíhám do cíle, kde už na mě čeká manžel s našima dalšíma fenkama Happinkou a Dellinkou, vrhají se na mě….. sotva stojím, ale jsem šťastná 🙂 přežila jsem a neztratila se 🙂 po chvíli přibíhá Bára, je lepší než já, vybíhala cca půl hodiny po mě, je fakt dobrá, smekám.
V cíli se mi omlouvá slečna od rezavého psa za můj kotrmelec, vše v pohodě, je to sport a nebyl to úmysl, její pes je prostě milovník 🙂
A tak děkuji všem, kteří mě nějak dotáhli do cíle, kdyby nebylo vás, tek ještě dnes běhám někde po Beskydech …..
Náš čas 5:44 hodin a 3. místo v kategorii dogmaraton ženy.
Děkuji ti, ty moje Bastetko že se mnou do všeho jdeš 🙂


Publikováno v News | Komentářů (0)



Přidat komentář


Novinky: