18.6.2013 Pasení ve Vsetíně

Pasení oveček mě pořád láká, ale čas a příležitost je proti nám. 

 

Je to takový dobrý relax a myslím si, že i odměna pro moje psí holky, i když cvičí rády stopy, poslušnost, vyhledání,

tak tohle je přece něco úplně jiného a je vidět, že je to pro ně opravdu přirozená činnost. 

 

Sice nejsou žádní geniální zázraci, ale hlavní je, že je to baví,

ale holt i práce s ovečkami, jako i ostatní psí sporty, potřebují pravidelný trénink.

 

 Trpělivá instruktorka Monika Šnajdárková 

 

 

Jeli jsme do Vsetína a vzhledem k nadcházejícímu vedru, jsme to měli domluvené již na sedmou ranní hodinu.

Kdo mě zná, ví že je to ode mne veliká oběť!! Protože je to od nás celkem daleko cca 95 km, tak jsem musela vstávat už o půl páté!!!

 

Hayley byla zatím u oveček jen jednou

 

 Angie párkrát

 

 ale premiéra to byla pro Badyho (Anthony Černý kondor) a jeho majitelku Nikol.

 

Jako řidič, fotograf a hledač oveček jel i její manžel Laďa. 

 

Cesta v polospánku utíkala rychle, parkoviště jsem kupodivu našla dobře a  dokonce jsme dojeli s Badynkovic family skoro stejně.

Ale tím veškerá sranda končila. Věděla jsem, že půjdeme do kopce, ale že do takové potvory?!!

 Jsem z nížiny, kde nejvyšší kopec je nadjezd, takže se mi udělalo nevolno při pohledu kolmo vzhůru, kudy jsme měli jít! 

V polovině se o mě pokoušela srdeční zástava, ale Nikol mě statečně povzbuzovala 🙂 

Nakonec jsem tam vylezla, ale v tu chvíli mě žádné ovenky nezajímaly 🙂

 

Po troše teorie Monča dovedla svoje stádečko a my mohli začít trénovat.

 

Začala jsem s Angie, měla jsem radost, že už se nesnaží ovce rozrážet a dokonce si i vyřizovala  účty s drzým beranem. 

 

Na Hayley se musí trošku pomaleji, ale kupodivu,  i když není žádný drak, tak jí podle Monči chodily ovečky nelépe. Také ji pochválila, že má velký cit pro vodění stáda.

 

Bady poprvé hleděl na oveny jak  tele na nová vrata,ale velmi velmi rychle tomu přišel na chuť 🙂

 

Nejdříve jsme jen probouzeli a podporovali zájem hafáků o ovečky a potom už jsme se snažili, aby hafani chodili za ovečkama. 

Bylo krásně vidět, jak každý pes má svůj styl pasení.

My občas nestíhali hlídat psy, ovce, chodit pozadu, pracovat s holí, ale přežili jsme 🙂

 

Každý hafák šel  3 kola a pak už nás čekalo rozloučení a cesta dolů, která byla skoro stejně hrozná jako nahoru 🙂

 

Díky moc Monice za trpělivost a ochotu!

Jen pro dokonalost bych  prosila tak o dvacet stupňů méně a srovnat  kopec !

 

Další fotky najdete tady 

Video tady 

 

 

 


Publikováno v Novinky | Komentářů (0)



Přidat komentář


Novinky: